Frank Brady
|
Frank Brady (narozen 1934 v Brooklynu) býval v mládí nadšeným šachistou, ale
pak dal přednost jistější kariéře v reálném světě.
Je profesorem žurnalistiky a umění komunikace na několika prestižních
univerzitách, členem PEN a Britské asociace filmového a televizního umění.
Na šachy samozřejmě nezanevřel, ale místo hraní se věnoval spíš doprovodným
činnostem.
Jako rozhodčí FIDE řídil velké turnaje, stál u přerodu ChessLifu z novin na
kvalitní měsíčník, byl tajemníkem Šachové Federace USA.
Frank napsal mnoho knih z různých oborů, například životopisy Barbry
Streisand a Aristotle Onassise.
Skutečným bestsellerem se ale stal jeho životopis Fischera „Profile of a
Prodigy“ (1965, revidováno 1973 po zápase Fischer - Spasskij).
Po smrti Fischera (17. 1. 2008) se k tématu vrátil v roce 2011 knihou „Endgame“,
která právě vychází česky jako "Koncovka" v nakladatelství XYZ v překladu
Vladimíra Cinkeho.
Mimochodem, PhDr. Cinke je sice profesionálním překladatelem historické
literatury, ale určité specifické situace nešachista prostě sám dobře přeložit
nemůže.
Naprosto děsné jsou pasáže, kde se postavy baví o tazích v popisné anglické
notaci. Ty se prostě musí převést do algebraické, jinak se to nedá číst.
K tomu všechny ty „královny“ (jako dámy), „hry“ (jako partie), „zápasy“ (mnohdy
také ve smyslu partie), inovace (jako novinky) nebo „pokoje“ (hrací
místnosti)...
Frank měl vzhledem k Fischerovi privilegované postavení. Ve svém teenagerském
věku ho poznal jako desetiletého chlapce; hráli spolu šachy, jezdili na turnaje,
obědvali v restauracích.
Později rozhodoval Frank legendární přebor USA 1963/64, kde Bobby vyhrál 11
partií z 11 nebo „hlídal“ Fischera v uzavřené místnosti Marshallova šachového
klubu, odkud hrál dálnopisem
Capablancův Memoriál na Kubě 1965, když nedostal cestovní doklady.
Brady píše, že mnohé popisované situace sám zažil, ale knihu rozhodně nechtěl
pojmout jako paměti.
Naopak svou osobu se snažil potlačit a to usilovněji se věnoval studiu
materiálů. O tom svědčí přes 700 odkazů na nejrůznější zdroje, kterými je 430
stránek textu bohatě proloženo.
„Koncovka“ není jen šachovou knihou. Dozvíte se o Fischerově závislosti na
církvích, problémech se ženami, citují se jeho antisemitské výroky nebo
vyjádření k útokům na Světové obchodní centrum.
Probírá obviňování K+K ze zmanipulování zápasů, snahy o zápas s Kramnikem
na Islandu, Fischerovo onemocnění a úmrtí a nakonec ještě exhumace kvůli získání
DNA pro učení otcovství údajné dcery.
Brady měl k dispozici záznamy FBI i KGB, nepublikované rodinné archivy
Fischerovy matky Reginy a dokonce autobiografickou esej napsanou dospívajícím
géniem.
Nerozpakuje se ani citovat názory odborných psychiatrů.
I když je „Koncovka“ zřejmě nejdůkladnějším Fischerovým životopisem, místy je
poměrně plytká a zdaleka se nevěnuje všem problémům.
Rád bych si třeba přečetl víc o legendárním Curacau nebo o vyjednávání s
Karpovem.
Otázkou Fischerova biologického otce si Frank očividně nechce špinit ruce vůbec
i když je známo, že místo Hans Gerhardt Fischera přichází silně v úvahu
maďarský židovský fyzik Paul Nemenyi.
Fischera můžete obdivovat nebo jím pohrdat.
Jak ukáže kniha, je dokonce možné dělat obojí současně .
Ale víc už si určitě raději přečtete sami.
"Koncovku" Franka Bradyho si můžete objednat na
http://www.albatrosmedia.cz/koncovka-podivuhodny-vzestup-a-pad-bobbyho-fischera.html