Počítačová sbírka Harolda van der Heijdena

Trocha historie

Holandský fyzik Harold van der Heijden pracuje na této sbírce od roku 1987 dvě hodiny denně. To představuje pořídit přes 12 studií denně. Použil obrovské množství literatury včetně kompletního EG. Ač o tom recenze i sám autor dnes taktně mlčí (EG 130 October 1998), celá sbírka byla dlouhá léta budována v konkurenčním systému NicBase.

Koncem roku 1991 jsem se o sbírce dočetl v EG a s Haroldem navázal kontakt. Měl jsem mu co nabídnout. Jednak to byl můj malý výběr československé studie převedený do počítače v roce 1990 pod názvem BestCS, ale hlavně jsme s Poláškem uměli převést data do formátu CBF naším programem CBWorld. Krátce nato se Harold dohodl s ChessBasí a sbírku o 3 Mbytech a 23 000 studiích uvedl na trh.  Cena přes DM 400 nebyla stanovena šťastně, produkt se prakticky neprodával a časem upadl do zapomenutí (viz Československý šach 12/92).

Práce na sbírce ovšem pokračovaly. Několik spolupracovníků z celého světa (jsem mezi nimi) dodává do počítače převedené studie ze svých zemí. Dochází také ke korespondenci a výměně vzácných dat s druhým velkým sběratelem Ing. Františkem Mackem z Prahy. Mackova sbírka kolem 50.000 studií je nakonec v roce 1999 koupena britskými problémisty a dočasně umístěna u van der Heijdena. Macek pracoval ručně na papírky, jejichž objem dosáhl kubického metru. Van der Heijdenův kamarád, který přijel do Prahy s dodávkou, ji silně přetížil a jeho přítelkyně se málem musela vracet domů vlakem.

Mezníkem pro studii je konec roku 2000, kdy van der Heijden vydává u ChessBase novou verzi s 58.000 studiemi za velmi přijatelnou cenu USD 50. Rozhodčí tak dostávají do rukou velmi účinný prostředek k testování původnosti skladeb, jehož použití se brzy stane nutností a doufejme, že příznivě ovlivní kvalitu rozsudků.

Počet složených studií

Dlouholetá sběratelská práce umožnila Harlodovi seriózně uvažovat, kolik studií vlastně bylo složeno. Výsledek vyšel v EBURu 6/1994 a byl reprodukován v Československém šachu 9/1994.

V bulletinu EBUR, věnovanému studiím, se Heijden a Pallier vědecky zamýšlejí nad počtem dosud složených prací. Nejdříve citují z nejrůznějších materiálů názory jiných autorit, např. Fargetta nebo nedávno zesnulého Bondarenka. Druhé přiblížení přinesly analýzy jednotlivých let časopisu EG. Zdá se, že ročně přibude kolem 1500 studií, z toho 300-400 relativně kvalitních vyznamenaných. Nejzajímavější je třetí metoda. Autoři shromáždili z nejrůznějších pramenů údaje o tom, kolik složených studií uváděli skladatelé a konfrontovali tento údaj s Heijdenovou kolosální sbírkou. Srovnání, provedené pro stovku prominentních studiářů, dává také jistou představu o množství studií a „účinnosti sbírky!. Někteří skromnější skladatelé ve skutečnosti publikovali víc prací, než uváděli. Například J. Fritz odhadoval kolem 400, ale v Heijdenově sbírce je celých 424 položek. Zcela zvláštní postavou je E. Pogosjanc, který při několika příležitostech uváděl kolem 4400(!) složených studií, ale podařilo se sebrat jen 1135. Nemusí to však být způsobeno nadsazením. Pogosjancovy studie otiskovaly desítky lokálních sovětských novin, které jsou pro západního sběratele prakticky nedostupné.

Všechny tyto metody vedou k odhadu, že v současné době existuje asi 70-75 tisíc studií.

Minirecenze CD

Ještě jednou opakuji, že význam tohoto titulu je pro studii kolosální a možná se dá srovnat s vynálezem knihtisku. To ovšem neznamená, že by vydání nemohlo být ještě lepší.

Ihned zarazí, jak málo je CD využito. Sbírka v novém formátu má necelých 19M,  v podadresáři najdeme ještě verzi ve formátu CBF, která je podstatně úspornější. A to je vše!!! Přitom by uživatele jistě zajímalo pár slov o autorovi a vzniku celé sbírky. Také se přímo nabízí vytvořit nějakou Encyklopedii skladatelů s fotografií a základnímu údaji, podobnou Encyklopedii hráčů téhož dodavatele.

Staré databázové formáty si vynutily, že van der Heijden zavedl jakési kryptografické zkratky pro zdroje. Tak se ušetřilo na velikosti souborů a zároveň to je způsob jak udržet konzistenci zdrojů. Třeba Československý šach je vždy značen tc36 a odpadají problémy jak psát háček. Dekódování těchto zkratek je v nepříliš přehledném hypertextu umístěném za poslední studií. Jenže nový formát má podobné indexování přímo zabudováno, takže Heijdenovy zkratky ztrácejí smysl a měly být převedeny. Stačilo k tomu jen trochu programování…

Další problémy vznikají tím, že hlavičkové údaje ChessBase jsou určeny pro partie a ve studii se musí improvizovat. Vyznamenání, dvojníci, nekorektnosti – vše ve zkratkách. Vrcholně nešťastné je uvedení jmen v případě spoluautorů – druhý autor je celý v „chlívku“ pro křestní jméno a index hráčů v takovém případě působí vyloženě směšně. V CBF byla situace ještě přijatelná, ale nový formát tento problém podtrhl.

Při obrovském množství nemohl van der Harold věnovat pořizování takovou pozornost. Ve sbírce je řada studií bez vedlejších tématických variant, důležitých komentářů, a dokonce jsem nalezl i jednu „svou“, kterou jsem ve skutečnosti nesložil.

A na závěr jeden tip. V seznamu studií klikněte pravým tlačítkem, dejte Statistika a podle roků.
Uvidíte moderní lidské dějiny, první a druhou světovou válku, hospodářskou krizi, pád SSSR…